Tohle je ten pocit, ztratit se...

10.01.2022

Vesnice obchodníčků

Takhle to začalo. Chtěl jsem se jen podívat kolem na ostrov. Jenže celý já. Klučina, co je na pískovišti a přemýšlí, kam prvně zabořit své ručičky. Kam dát svůj tvrďácký kamion . Tak jsem viděl svět přede mnou. A jednou, takhle sněžilo a já narazil na vesničku... to vidíte hned z dálky, podle obrázku. 

Udělal jsem si fotku i se souřadnicemi. To slovo si zapamatujte. 

Po částečném průzkumu a s plným inventářem obchodu a kořisti jsem si to chtěl jít uložit domů. Plně nadšen jsem vyběhl automaticky dozadu a pelášil jsem, co jsem mohl.

Jenže po čase mi došlo, že nemám v inventáři nic, čím bych si udělal bezpečný bunkr a vyspal se v posteli (postel a bloky hlíny kolem, před zombíky). Tak rychle jsem něco vyhodil, natěžil.....vyspal se. 

Ten objev mě potěšil. Více jak nalézt diamanty. Tohle je unikát... to musím nějak využít. Říkám si cestou k domovu. No... k domovu... Najednou jsem spadl do oceanu.... Moment, ale ten tam nebyl, ale to je divné a začal jsem běhat... tam, ne tam je poušt, tak tamhle, ne, tam jsou břízy, tak sakra kde to bylo...


Trvalo to dobrou hodinu, co jsem běhal a kdyby se na to někdo koukal ze z vrchu, tak by se jistě bavil nad tímhle kroužením sem a tam. 

Tu jsem zahledl odstín hory. Tak já že na ní vylezu, už docela rozhozen a na pokraji přemýšlením o stavěni základny zde a možná jednou nějak...

Vyšplhal jsem se na horu a rozhledl.... udělal fotku...

Krásná věru, ačkoli v něčem depresivní, neboť jsem nevěděl jakým směrem se vydat. Kde můžu mít ten domeček, kravičky a jedinou ovečku " kdepak jsou :-( 

Podíval jsem se ještě jednou na fotku a najednou....však jí něco chybí....Flashback na fotku vesničanů.


SOUŘADNICE. Však já mám v PC fotku souřadnice svého baráčku. Proč mě to nenapadlo dřív, proč jsem se vcítil do hry natolik, že ani jako v "realitě" nemáme souřadnice abych věděl že tamhle je domov, tamhle práce, tamhle vesnice atd..... proč nemáme satelity, GPRS, mobily, kamery.....ou...

Kořist 


Ještě že jsem byl dobře připraven z knížek, podcastů... Těžko na cvičišti, lehko na bojišti se potvrdilo. 


Už se těším až si roztřídím kořist a zalehnu v domečku a zítra můžu přemýšlet v teple a bezpečí, obklopen jídlem a knížkou co dál. 


:-)

© 2019 Jakub Filip. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky