Expanze

 Tato chvíle nastala nějak brzo. Mnohem dříve, než jsem očekával.

Na jedné straně splněn (odfajfknut) milník, co jsem si vytyčil. Ten odemyká nové možnosti, dobrodružství, zážitky v mém příběhu. Jenže na druhé straně stesk po jistém typu progresu. Po určitém typu budování. Věděl jsem, když jsem se probouzel do dalšího dne, že je potřeba udělat tohle a díky tomu půjde tohle a mezitím to co dělám B se díky tavení C s G stane A a to potřebuji. Nerozumíte? V pořádku, ani nemůžete. To jsem si já (tedy mozkové buňky, které ovládají tkáně, co plesknou vařečkou krvinky a rozkmitají tkáně, co ovládají mozek....tedy mě) rozhodl takto označit určité části mého ostrovu, ve kterém jsem se "zjevil".

Nepřekročil jsem určité pásmo, oblast a přesto jsem jí nyní zpracoval na plno. Abych byl přesněji tak na 70 %. Ještě by se tam něco našlo, ale spíš už dál bych jen boural, mazal a ničil to, co jsem stavil a nebo něco co mi nepřidá nic, než kámen, štěrk dřevo, kterého mám plné bedničky a řadu nich jsem roztavil v lávě, neb to nebylo opravdu kam už dávat.

Měj se Ostrůvku... Budu tě pořád navštěvovat, když to bude v té divočině tvrdě, poběžím k tobě, schovat se do své komůrky, pustit si nějaké LPíčko a lehnout si do své první postele. Budu ti nosit dárky, cennosti co naleznu tam za vodou....

I když si tam udělám nějaký příbytek, tak se to nikdy nevyrovná a nebude vzácnější, než ty... Ostrůvku můj, už ne malinký, a to si tě vážím více....Děkuji co pro mě děláš...  

průběh expanze na   https://youtu.be/7E2u53pCkOs        :-)